Za (ne)kvalitu vod v řekách a nádržích si můžeme sami

2. května 2006 v 18:45 | NETVOR |  Kvalita vody v přehradě - problém na dlouhá léta?
Kvalita našich vod dělá starosti nejen vodohospodářům, ale i podnikatelům či starostům obcí. Někteří volají po daleko kvalitnějším čištění odpadních vod. Především kvůli fosforu, který se do vody dostává z hnojiv, pracích prášků a čistících prostředků používaných v domácnostech.
Podle odborníků je přebytek dusíku a fosforu ve vodě také hlavní příčinou současného stavu Plumlovské přehrady. Loni zde hygienici kvůli přemnoženým sinicím vyhlásili zákaz koupání už na začátku sezony. A z rekreační oblasti, která ještě před pár lety praskala ve švech, se stala mrtvá zóna.

"Sinice, odborně cyanobakterie, žijí v sedimentech, ale na světle se začnou chovat jako rostliny. A jak všichni víme, rostliny potřebují mimo jiné k dobrému růstu dusík a fosfor," tvrdí Pavel Pokorný z Mostkovic, který se stavem vody v Plumlovské přehradě dlouho zabývá. A dusík a fosfor se do vody dostávají jednak ze zemědělských hnojiv, ale hlavně z pracích prášků, lidských exkrementů a bytové chemie. Malé čistírny odpadních vod se odbouráváním fosforu nezabývají, třetí stupeň čištění je povinný pouze pro velké čističky. Ani ta prostějovská fosfor zcela neodbourává, i když je kvalita vypouštěné vyčištěné vody vyšší, než stanovují příslušné normy. "Hrubých odhadem by technologické zařízení, které by likvidaci fosforu vyřešilo, přišlo asi na 20 milionů korun," uvedl předseda představenstva společnosti Vodovody a kanalizace Prostějov Miroslav Hanák. Podle jeho názoru je to vysoká částka jen na první pohled. "U čtyřsetmilionové stavby to zas není tak mnoho," míní Hanák.

Pavel Pokorný tvrdí, že pokud měli lidé ve vsích nad přehradou vsakovací jímky, nemohl se fosfor tak demonstrativně projevit. Jakmile obce vybudovaly čistírny odpadních vod a kanalizaci, přísun fosforu do přehrady se zrychlil. Miroslav Hanák však míní, že technologie na odbourání fosforu v čistírnách není samospasitelná. "Do krajiny, a to nejen nad přehradou, by se měly vrátit malé rybníčky, strouhy a retenční nádrže. Měly by dvojí pozitivní účinek. Jednak by při jarním tání mohly zadržet část vody a v létě ji zase postupně vypouštět. A co je důležité - rákosí a rostliny kolem nich by spotřebovaly značnou část dusíku a fosforu, takže do přehrady by jich přišlo méně. Ale úplně nejideálnější by bylo, kdyby dusík a fosfor zmizely ze všech chemických prostředků, které používáme v domácnostech," tvrdí Hanák.
Zdroj: www.pvtyden.cz
 


Aktuální články

Reklama